Identita světelných bytostí

28. srpna 2009 v 12:41 |  Andělé

Identita světelných bytostí

Světelné bytosti jsou duše, které v sobě mají zakódovánu obrovskou vnitřní potřebu šířit na Zemi světlo (poznání, svobodu a lásku - nejenom k druhým, ale i k sobě). Cítí to jako své poslání. Velice je přitahuje duchovno a vůbec terapeutická práce, kde mohou druhým pomáhat.
Protože jejich činnost musí být provázena pocitem SMYSLU, cítí se často jiní než ostatní lidé. Na své životní pouti prožívají spoustu různých úskalí, a život je nutí k tomu, aby si sami nalezli svoji vlastní, jedinečnou cestu.
Světelné bytosti jsou velmi často individualisty, kteří nedokáží zapadnout do pevně stanovených společenských struktur. Mívají i potíže s autoritami, protože necítí, že by měli někoho poslouchat jenom proto, že "se to musí nebo má".
Název "světelná bytost" může vést k nedorozuměni, protože někomu může evokovat, že se světelné bytosti staví lepšími než ostatní, že jsou "jiní", odlišní od těch, kteří "světelní" nejsou. Toto pojetí je však od filosofie světelných bytostí na hony vzdálené, neboť vydělování se jako něco "lepšího" či "vyššího" je věru značně "neosvícené". Blokuje růst svobodného a láskyplného vědomí.
V určitém stadiu svého vývoje se světelnou bytostí stává každá duše, takže toto sousloví není vyhrazeno pro konkrétní, omezený počet "světelných bytostí".
Světelné bytosti se v žádném případě vydělovat od ostatních bytostí - ani se nad ně povyšovat - rozhodně nechtějí. Mají jenom poněkud jinou historii než ostatní, kteří do této skupiny nepatří. Díky tomu mají odlišné psychologické rysy, které jsou pro tuto skupinu charakteristické. (O některých jsem se již zmínila, o dalších si povíme dále.)
Proč se však začal název "světelné bytosti" (v AJ "lightworkers") používat, když kvůli němu může docházet k mnohým nepochopením? Jednoduše proto, že vyvolává asociace, jež v dotyčných probouzejí hlubinnou paměť a pomáhají se jim rozpomenout na jejich původ a poslání.
Světelné bytosti v sobě mají schopnost dosáhnout duchovního probuzení rychleji než ostatní populace.
Proto se zdá, že - pokud chtějí - dosahují v rozvoji pozoruhodných výsledků a v rekordním čase. Ani to však není "důkazem", že by byli "lepší". Jsou jenom staršími dušemi než většina těch, které jsou v současné době na Zemi inkarnováni. Výraz starší by se měl chápat jako "zkušenější", spíše než aby se vztahoval k lineárnímu času. Světelné bytosti již před svým příchodem na Zemi a započetím své mise dosáhli určitého stupně "osvícení".
Vědomě si zvolili, aby byli pevně vsazeni do "karmického kola života", a mohli tak na vlastní kůži poznat, co lidský život znamená, jaké to podlehnutí zmatkům, strachu a iluzím vlastně je.
Podstoupili to proto, aby co možná nejlépe pochopili "pozemskou zkušenost lidského života", jež jim usnadní naplnění jejich následující mise. Jedině díky tomu, že sami projdou všemi úrovněmi nevědomosti a klamu, získají nakonec prostředky, jak druhým pomoci zbavit se strachu i otroctví, a dosáhnout stavu skutečného štěstí a osvícení.
Světelné bytosti od útlého věku cítí, že jsou jiní než ostatní. Mnohdy mají pocit, jako by byli od druhých izolováni, cítí se opuštění a nepochopeni. Bývají to samostatné individuality, hledající sami svoji osobitou cestu životem. Mají potíže zapadnout do rámce tradičních rolí a společenských struktur. Jejich problémy s autoritami vyplývají z toho, že cítí vnitřní odpor vůči rozhodnutí a hodnotám, které jsou založené jenom na projevu moci, či dosažené hierarchickým postavením; tento rys odporu vůči bezmyšlenkovitým a stereotypním projevům autority je zjevný i tehdy, pokud je světelná bytost neprůbojná a stydlivá.
Tento odpor má souvislost se samotnou podstatou jejich poslání zde na Zemi. Světelné bytosti přitahuje práce, při níž mohou lidem pomáhat, jako jsou terapeuti a učitelé. Často bývají také psychology, léčiteli, lékaři a zdravotními sestrami a tak podobně. I když se jejich profese v prvním plánu pomocí lidem nezabývá, je v nich jasně viditelný záměr přispívat svojí prací k vyššímu dobru lidstva.
Jejich náhled na život je zabarven potřebou pochopit, jak do sebe všechno zapadá, jak to je vzájemně propojeno a jaké to má souvislosti. Uvědomují si, nebo aspoň nesou ve svém podvědomí, vzpomínky na to, jaký život byl ve světelných sférách, kde nebyli spoutáni hmotou a z ní vyplývajícími povinnostmi. Občas je po nich přepadne stesk a cítí se na Zemi jako cizinci.
Hluboce si váží života a uctívají jej, což se u nich mnohdy projevuje v lásce ke zvířatům a v zájmu o životní prostředí. Když činností člověka zmizí nějaký živočišný nebo rostlinný druh, cítí v hloubi svého srdce nesmírný pocit ztráty a žalu. (V AJ existuje výraz "Pečovatelé o Zemi" - Earthkeepers.)
Jsou laskaví, citliví a empatičtí (dokáží se vžít do pocitů druhých). Mívají potíže se zvládáním agresivních přístupů a mnozí mají problémy s tím, když se mají sami za sebe postavit. Mohou působit jako snílci, naivkové nebo idealisté, kteří žijí v oblacích. Protože snadno pochytí (i negativní) pocity a nálady lidí kolem sebe, je pro ně důležité trávit pravidelně nějakou dobu o samotě. To jim napomáhá k rozlišování jejich vlastních pocitů od pocitů druhých. Čas o samotě potřebují k tomu, aby se sbližovali sami se sebou a s matkou Zemí.
Zdroj -iv.Muková
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 SVĚTELNÁ SVĚTELNÁ | E-mail | 11. září 2010 v 0:13 | Reagovat

děkuji za světlo vašeho srdce pomáhá tam kde duše pláče a tělo boli at vás provází stále nekonečná láska vše objimajiciho a jediného boha    SVĚTELNÁ

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama