Jak jdou sny a jak jde život

14. září 2009 v 19:43 |  Sny a život

Sny.. Zajímavý fenomén. Známe je téměř všichni, někteří z nás se snaží sledovat návaznost snů na reálný život a naopak, jsou i takoví, co dokážou ve snech žít svůj druhý virtuální život, ovšem je jen málo lidí na světě, kteří "snový svět a sny" pochopili a už ví, co doopravdy znamenají a jaký smysl vůbec sny mají. Zkusím popsat své vlastní sny, co si pamatuji a hlavně to, jaký vliv měly na realitu všedního života. Ale nejprve trochu teorie:

Chcete sledovat své sny? Chcete pozorovat, jak sny "vidí" budoucí možné události? Pak jsem vypozoroval jedno důležité pravidlo - snům je potřeba věřit. Pak k Vám promlouvají. Pokud ale ze snů máte legraci, pak z toho budete mít ve snech pouze guláš různých prožitků. Osobně jsem dřív měl tendenci samozřejmě sny neřešit. Sen je přece pouze zmatený běh myšlenek našeho mozku, který ve spánku odpočívá a různým zkomoleným přehráváním zážitků a vzpomínek se pročištuje a drží v kondici .. Tak zní nejobecnější vysvětlení o snech, jako fenoménu. Jenže ono je vše nebývale složitější. Pro ty, co nevěří na posmrtný život a nějakou duši, pak je jasné, že toto vysvětlení je přijatelné, popřípadě se nabízí ještě střízlivější vysvětlení. Ale pro ty, co věří, že tělo je pouze kabát a duše je zdrojem našeho "jáství", je pak fenomén snů postaven do úplně jiné roviny. Co se tedy vlastně děje, když "spíme" z pohledu druhé skupiny lidí - těch, co věří, že máme duši? Zkusím popsat samozřejmě amatérsky, co zatím vím:

Naše tělo potřebuje takzvaně "spát". Je to biologickoenergetická nutnost. Lidově řečeno - prostě tělo potřebuje "odpočinek". Ale podívejme se na to hlouběji. Na našem těle je sedm základních energetických center (čakry). Ovšem tímhle to nekončí, protože každé centrum energie se dělí na další menší centra a ty zase na ještě menší. Tohoto využívá akupunktura, akupresura a podobné techniky.

Tělo v době, kdy "spíme", má možnost díky těmto centrům energie takzvaně "dobít baterie". Každá buňka v našem těle potřebuje nejenom živiny, ale i tuto energii, která nám prakticky umožňuje žít
v této realitě. Tak, jako auto natankuje benzín, tak tělo ve spánku přijímá zase svůj druh energie. (Mohl bych říci, že vlastně načerpáme energii z vyšší roviny bytí).

Takže tělo máme zaopatřené ;o) Jdeme dále. Po dobu "dobíjení energie" naše tělo je "vypnuto", ale co dělá naše vlastní opravdové JÁ? To nepotřebuje vypínat. Je od počátku napojeno na svoji původní podstatu (zřejmě jiná část "vesmíru v jiné dimenzi", odkud pocházíme, prostě místo, kde je náš prapůvodní "počátek"), takže co vlastně děláme, když spíme?

Kterýsi filozof řekl, že spánek je vlastně taková "malá smrt" a myslím, že měl pravdu. Když usínáme, jakoby naše duše řekla: "to by jeden vyskočil z kůže ...;o)" Dostáváme se totiž z těla na pár okamžiků ven. Prostor kolem nás ovšem není tak bezpečný, jak by se zdálo. Mezi naší realitou a vyššími rovinami je zóna, kde se potulují nejen duše právě zemřelých lidí, které buď ještě nechtějí jít do sféry, odkud přišly a ještě potřebují něco vykonat, nebo prostě chtějí setrvat nějakou dobu v zemské zóně, ale potulují se zde i "energetičtí predátoři", kteří by se na části našeho JÁ velmi rádi "přiživili". Naše JÁ je ryzí energie a tato energie právě tyto entity může lákat. Pokud by se jim to povedlo, pak se ráno člověk probudí jako z těžké noční můry a je oslabený. I to se stává ... Proto každý člověk, který spí, má přidělenou "speciální energetickou zónu", takže jakmile "usne" a vlastně "vyskočí z kůže", tak šup do této energetické zóny. Ta jej chrání před vnějšími vlivy a z ní se pak kdykoliv vracíme zpět do těla.

Tato speciální energetiká zóna se může propojovat i s více podobnými zónami dalších spících lidí. Můžeme se tu potkávat nejen s dušemi těchto lidí, ale toto je taky místo, kde naši zemřelí příbuzní, známí a přátelé, mají jedinečnou možnost nám něco sdělit, protože co si budeme nalhávat, i kdyby se zbláznili, tak v bdělém stavu s náma prostě "není řeč "... :o) Jenže má to malý velký háček a hák ... To je sice hezké, že si tam "pokecáme" s ostatními dušemi a dušemi mrtvých přátel, ale co je
to platné, když náš mozek ( jakýsi interface napojený na hlavní super počítač, kterým je naše duše ) je momentálně téměř vypnutý ... Všechno, co prožijeme opravdu během spánku, zůstává "zapsáno" jen v paměti naší duše (našeho JÁ), ale mozek nemá šanci nám to zprostředkovat. Musíme mít
na paměti, že na Zemi "nám vládne mozek" a je jen na nás, jak dobře si jej naučíme, aby byl schopen se víc napojit na naši duši (tady říkáme - poddvědomí, naddvědomí, intuice ... atd.)

Do našeho těla se vracíme vždy v době, kdy tělo je odpočato, "zapne se" a dá "impuls" k návratu.
V této chvíli si myslím, že náš "mocný interface" přebere asi jednu "miliontinu" vzpomínek na to, co jsme mezi tím prováděli. A protože náš tolik milovaný mozek ( interface :o))) není schopen tak rychle přebrat množství informací, pouze opravdu jen tu nepatrnou část, pak po probuzení máme vzpomínky na jakýsi "sen", což je ale hezká míchanice a nezřídka se navíc stává, že "sen prostě zapomeneme", protože mozek jej prostě vymaže z paměti, a nebo se hodně stává, že i když se vracíme do těla, tak mozek je stále ve stavu odpočinku, takže nezaznamená vůbec nic. Pak říkáme, že noc byla bezesná.
Zkusím rozdělit "sny" na "klasický sen, lucidní sen a astrální cestování".
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 anetajs anetajs | Web | 31. prosince 2009 v 20:37 | Reagovat

já si pamatuju skoro všechny svoje sny co se mi zdály od narození a doted i v budoucnu si svoje sny pamatuju :-) a díky tomu že si svoje sny tak pamatuju tak jsem se jak jsem toužila dopátrala jakým spůsobem jsem spáchala v prvním životě sebevraždu a jak jsem vypadala v třetím životě jako muž a ted se mi poslední dobou zdají varovné sny když má po mém probuzení nastat hádka s rodinou a skoro do podrobnosti je stejný sen i skutečnost,jsem vlastně ráda že se mi to zdá,že mě něco varuje,protože vím co mám čekat a pak mě to tolik nezaskočí a ani si z hádky pak nic nedělám a pustím to z hlavy a nemusím mít v sobě zátěž ;-)

2 joannax5 joannax5 | E-mail | 22. května 2010 v 9:26 | Reagovat

Ano, ano. Přesně si pamatuji nejstrašnější sny, které mi napověděly hrůzu,která se stane, odkryly skutečnosti, které jsem nechtěla vidět a sny mne také připravují na skutečnosti,které nastanou a podle toho jak se po probuzení cítím emočně po tomto snu, emočně  dopadne  i výsledek.
Někdy mám sama ze sebe strach.

3 jahoda jahoda | E-mail | 26. července 2010 v 11:01 | Reagovat

Já mám též zkušenosti se sny a pamatuji si je. Z počátku jsem se tomu hrozně bránila a byla jsem ráda když jsem si je nepamatovala. Ale po čase jsem zjistila, že mě upozorňujou na události, které se mi stanou. A momentálně se učím v nich číst. Mnohdy, se ve snech setkávám i s lidmi, které zemřeli. Tak že v to věřím. A momentálně se hledám, i když je to těžšké.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama